Nebudu zde zabíhat do úplných detailů stříkání, pokud chcete, přečtěte si nejdříve článek Lakujeme vůz.
Víc než cokoli jiného, má na kvalitu laku vliv podklad. Pokud budou díly hrbaté a rýhaté, bude to o to víc vidět na laku. Nikdy se nechlácholte tím, že "to se pod lakem schová". Opak je pravdou - tedy platí "to se pod lakem teprv pořádně ukáže". Lak na povrch vytáhne všechny drobné rýhy, dirky a nerovnosti. Proto základní tmelení a broušení je nejen tou nejotravnější prací, ale také tou nejdůležitější prací. Velké nerovnosti nikdy nevyrovnávejte jemným kitem. Od toho jsou zde tmely se skelným vláknem. Teprve na ně nanášejte kit na střední nerovnosti a až ve finále jemný kit. Při broušení si můžete pomáhat sprejem černé barvy - stačí broušený díl lehce poprášit a přebrousit. Ihned uvidíte boule a díry (na boulích barva nebude, v dírách zůstane). Pokud možno vždy brousíme špalíkem (abychom získali rovinu). Holé ruce a brusné houbičky používáme jen na zaoblená místa. Na základní tmel můžete vzít i vibrační brusku.
Jakmile budou díly uspokojivě vytmeleny, je čas na stříkací kit. Zásadně nestříkejte tlustou vrstvu. Od toho ten kit není.
Stříkací kit můžete brousit buď "nasucho" nebo doporučuji brousit "pod vodou". Na broušení si nebrat hrubší papír než 400.
Přebroušený povrch, maximálně rovný, nastříkáme plničem. To je akrylátový základ pod lak. Zabrání vpíjení laku do kitu. Plnič si vyberte ve vhodné barvě, dělá se například žlutý a šedý.
V případě stříkání celé karosérie si vylepte okna a jiné prostory, ať si zbytečně nenaděláte bordel tam, kde nechcete. K vylepení použijte klasické noviny, plakáty a podobně. K sobě a ke karosérii je lepte maskovací páskou - to je ta žlutá nebo bílá papírová samolepící páska. Koupíte ji v každém obchodě s barvy a laky.
Povrch v plniči opět brousíme, tentokrát pouze a jedině pod vodou. Pokud plánujeme víc vrstev plniče, můžeme klidně začít 400, ale spíše doporučuji 600 a končit určitě 800 papírem.
Pokud někde probrousíme na podklad, stříkáme znovu plnič. Není to 100% nutné, zvážení je na vás.
Díly v přebroušeném plniči je konečně možné stříkat podkladovou barvou. Tedy tou barvou, která na voze převažuje. Před stříkáním samozřejmě povrch odmastíme a přejedeme antistatickou utěrkou (prodává se opět v BL potřebách. Je napuštěna nějakým roztokem a lepí se na ni případný prach a nečistoty). Při stříkání začínáme nejdřív u hran.
Pak teprve stříkáme zbytek. Postup záleží na barvě. Buď nejprve povrch poprášíme v jednom směru a pak stříkáme finální vrstvu křížem, nebo stříkáme rovnou.
Po řádném zaschnutí a vytvrzení barvy zalepíme všechna místa, která mají zůstat v původní barvě. Zalepování věnujeme pozornost, barva rozprášená ve vzduchu se velmi snadno dostane všude a určitě nenadělá radost. Také rovnou vylepíme druhou nejvíc rozšírenou barvu, nebo tu, která tvoří podklad pod další barvy. K vylepení malování používáme opět maskovací pásku. Po vylepení celý povrch pod vodou přebrousíme. Nebojte, páska lepí dobře a broušení pod vodou přežije. Samozřejmě brousíme hlavně místa, která budeme stříkat a ne pásku samotnou. Pokud bude v době stříkání páska ještě mokrá, je to jedině plus. Bude odpuzovat barvu a nevytvoří se nám ostré přechody.
Vymaskované plochy celé přestříkáme. Tedy stříkáme i přes pásku (pokud páska netvoří 20cm široký pruh).
Počkáme pár minut, které stačí barvě k zaschnutí do nelepivého stavu. U běžných akrylátů je to zhruba 15-20 minut. Aniž byste se dotkli barvy, strhejte maskovací pásku. Barva je relativně měkká, nehrozí tedy její loupání. Pak všechny hrany s citem přejeďte prstem, tím se částečně zahladí. Nikdy nemasírujte přímo barvu, ani nezastavujte a nedržte prst v jednom místě. V tu chvíli tam máte minimálně otisk, pokud se rovnou nepřilepíte.
Až barva proschne, můžete sříkat další barvu. Opět vše důkladně zalepte. Oblé tvary se dělají lépe tenší maskovačkou. Chce to trochu cviku, nejlépe si to nejdříve vyzkoušet. Ale žádná věda v tom není. Složitější tvary si můžete nechat vyřezat na ploteru. Ale pozor, samolepa není úplně ideální a barva má tendenci pod ni zatékat. Proto pozor na důkladné přilepení hran !
A stříkáme další barvu. Jako poslední se stříká barva nejvíc "navrchu". Stříkání si promyslete, abyste neskončili u toho, že bylo lepší nejdřív stříkat něco jiného.
U malování MONTE CARLO jsem postupoval nejdříve stříkáním prahu a lemu předního i zadního čela, protože na něj pak přišly blatníky a částečně jej zakryly. Pak přišla na řadu modrá, která tvořila převážnou část malování. Pak byla světle červená, která se na lemech stala podkladem pro tmavě červenou. Obráceně by se to stříkalo obtížně.
Doufám, že se vám stříkání povedlo a na závěr nabízím video sestřih, kde je většina zde zmíněných prací vidět.
Použité odstíny:
Odstíny jsem se snažil se vzorníkem pochytit v muzeu, dle škodováckých čísel mi nejvíce odpovídala 7845 pro kapky, 8302 pro červené lemy a 8165 pro oranžové lemy. Modrá barva byla někde mezi 4591 a 4402. Protože jsem stříkal mobihelem, který má vlastní čísla, vybral jsem z tisíce odstínů tyto: 23-05200 pro kapky, 23-81900 pro červený lem, 24-02205 pro oranžový lem a 23-07400 pro modré pruhy.
Cau Dave, potreboval bych jeste jednou odkaz na dobove samolepy Monte Carlo a podobne- menil jsem pocitac a zahadne zmizela i zalohovaci fleska..., diky predem. Vasek
Je to maskovací páska určená právě na tuhle práci. Nesmíš ji samozřejmě lepit na čerstvý lak. A pokud není lak dokonale vytvrzený (lepíš třeba na týden starý lak), pak je potřeba ji co nejdříve sloupnout (třeba za tři hodiny), jinak zůstanou na laku mapy. Barvu nestrhneš, neboj. A pásku jsem strhával tak hodinku po nastříkání, tedy v době, kdy je barva ještě pružná. Prstem jsem pak přejel hranu a zahladil. Páska se nikdy netrhala, vždy šla krásně a v kuse, viz video.